0006-9714-pras_b_sml_120

Pražský život

Autor:  Egon Bondy
Gatunek: Poezja
Wydawca: PmD, Monachium
Data wydania: 1985
Data dodania:  20 stycznia 2013, 09:13:08

Krótki opis:

(...) Rozbudowany, złożony z pięciu pieśni poemat epicki poświęcony Zaviszowi Kalandrze (...) W tomie tym Pragę postrzega się jako przestrzeń, w której krzyżują się trzy sposoby widzenia świata. Po pierwsze jest to miasto „magiczne“, zakorzenione w tradycji kafkowskiej; z drugiej strony natomiast liczne pasaże zdradzają wpływ surrealizmu, który w poprzednich latach stanowił istotne spoiwo przyjaźni Bondy’ego i Kalandry, podobnie jak fascynacja marksizmem i niechęć do Związku Radzieckiego. Trzecią, najbardziej oryginalną i istotną perspektywą postrzegania „praskiego życia“ jest totalny realizm. [Martin Pilař, Underground aneb Kapitoly o českém literárním undergroundu, Brno 1999]

Fragment:

 

Po tramvajích po Národním divadle i po mřížích hrobu Václavova
budu s tebou psáti sprostá slova
Na své sprosté školní sešity
na Eiffelovku na uši cizích psů
budu psáti insinuace svého snu
Však nechci jako Eluard se dostat na nebesa
před takovou vyhlídkou mi srdce i poklopec klesá
vaše svoboda je pro mne ještě něco horšího než horror vacui
ať ji narudo či oranžovo lakují
já radši prstem kundy maluji
Až naše nápisy bude číst
kdo vstává denně v půl šesté do práce
jsem si jist že se dá nad zkázou světa do pláče
A až vyprázdním celou svou kloaku
přijde pravá epidemie šlaku
Bude mi pak - to musím již teď pověděti
přisouzeno otcovství všech bezprizorných dětí
Ministerští mrchožrouti a sliz z magistrátu
zalkají nad osudem tohoto státu
jenž jasně zamířil už k zhoubě na cestu
nechá-li taková individua bez trestu
Demonstrace všech poctivě a námezdně pracujících
budou hájit svoje práva na ulicích
Internacionála všech dělnických a pokrokových stran
rozezvučí celý flašinet svých hran
za umírající zas buržoazní třídu
jež v mojí podobě tak nestvůrně se odcizila lidu
jenž přece nezná jinou možnost než se dříti
začež básníci mu pod nos vijí kvítí
Avšak všechno si to bude stejně rovno
Na Hradčanech přesto stojí psáno: Hovno
Hovno vláda hovno demokracie a hovno svoboda
hovno skvělá hospodářská prosperita národa
hovno mír a hovno práce
hovno sranda bez legrace
hovno krása hovno umění
hovno peníze bez reformy či s ní
hovno láska hovno rodina
hovno domovy jimž kouká hypotéka z komína
hovno na ulici
hovno v tramvaji
hovno na nebi
i v pekle skryté potají
hovno v hlavě
v srdci
v kalhotách
hovno na košili
na přirození
i na botách
hovno v knihách
hovno v spořitelně
hovno mražené
i špikované jemně
hovno bez hlavy
i korunované
hovno smrdící
i brilantinou mazané
hovno Marx a hovno papež hovno revoluce
hovno vaše víra hovno vaše pracovité ruce
hovno naděje dokonce všech hoven meta
hovno vlast a hovno vývoj světa
hovno budoucnost vás čeká hovno z pokroku
hovno kde domov můj
a hovno ty armádo otroků
s hovnem z hovna jste se narodili
v hovnu žijete až jste se uhovnili
pro hovno děláte
v hovnech milujete
od hovna k hovnu se váš život plete
hovno zbožnili jste
už jen ono je vaše víra
hovno to jediné co ve vašem světě neumírá
jen když máme Hovno
aspoň Hovínko
máme aspoň čmoud
když ne už k zatopení polínko
naše drahé Hovno! Pozlať nám ho pánbůh
to je vše z vědomí že smrt nedává na dluh
ale protože vy všichni nemáte čím platit
koukáte se aspoň v hovnech ztratit

A vše co máte je cenné
jak to hovno uvozhřené

 

Komentarze (0)

Musisz być zalogowany, żeby dodawać komentarze. Zaloguj się
Nie masz jeszcze konta? Zarejestruj się